Příběhy

PŘÍBĚH PANA LUĎKA

Následující kazuistika ukazuje příběh klienta – dříve člověka bez domova, kterému se podařilo najít cestu ze života na ulici do samostatného spokojeného života.
Možná je to až příliš pozitivní, možná bychom čekali více zmaru a neúspěchu, ale snad právě to může přinést některé otazníky nad našimi úvahami nad tím, proč se někdy s klienty práce nedaří a jindy je naopak překvapivě úspěšná. Často totiž u našich klientů přemýšlíme nad jejich nebo také naším selháváním, ale k reflexi toho, co se podařilo, se téměř nevracíme – jako bychom se sami sobě báli přiznat, že to celé vlastně může dobře dopadnout, a že na tom naše intervence může mít zásadní podíl.

„Dobrý den, jsem tu správně na Noclehárně, já mám v občance napsaný, že bydlím na úřadě, tak nemám kde bydlet. Tak mě tady máte a něco se mnou udělejte!“, zdraví se se mnou nezvykle téměř třicetiletý Luděk.

Pan Luděk přichází poté, co několik let strávil na ulici či prostě někde „v terénu“. Živil se nejčastěji jako potulná pomocná síla v kuchyni různých horských hotelů, kde se dalo také nocovat. Nikde ale dlouho nevydržel, popisuje Luděk svoji tehdejší situaci. K tomu se přidaly i další obtíže nejen z oblasti závislostí, ale také v oblasti podlomeného zdraví a zničených vztahů. Takto žije od svých zhruba 18 let, kdy raději odešel z domu (či vlastně spíše utekl), protože jej i jeho matku otec pravděpodobně velmi surově bil (o tom Luděk nikdy nechtěl mnoho mluvit).

Přišel ve chvíli, kdy se rozhodl, že takto už žít nechce a potřebuje ve svém životě změnu.

S panem Luďkem se bavíme o tom, co je vlastně tématem ke spolupráci. Tato debata se jeví, jako velmi obtížná. Má mnoho přání, které by chtěl, aby se splnily, a odpovídají tomu, co zažívá mnoho lidí bez domova - konečně bydlet, mít se kde „schovat“, konečně prožít blízkost někoho jiného, mít „trochu nějaké peníze“, „dostat se z toho ven“, zbavit se zdravotních problémů.

Pan Luděk tedy na nějaký čas začíná využívat Noclehárnu, chodí pravidelně.

Klient má základní vzdělání, přesto – také díky aktuální situaci na pracovním trhu – a také díky klientovu odhodlání dosáhnout svého, nastupuje jako dělník v jedné místní fabrice. Svůj výdělek nemá zadarmo – dlouhou dobu dostává ty nejhorší a nejnáročnější směny, úspěšně ale zdolá zkušební dobu a zůstává zde natrvalo.

Jeho sebejistota a také sebevědomí roste. Díky přesčasům, směnám o víkendech apod. má přijatelný příjem, který mu již umožnuje dále aktivně ovlivňovat svoji situaci. Pronajímá si díky pomoci kolegů z práce garsonku. Těm svůj příběh otevřeně popsal. Dočkal se překvapivého přijetí a podpory.

Nejdůležitější však v této chvíli je jeho pocit vítězství.